Jazda tunelom

Až 50 procent řidičů pociťuje při jízdě tunelem úzkost. Jízda tunelem bývá bezpečná, má však svá specifika.

Celosvětově se dopravní experti shodují, že při jízdě tunelem nehrozí větší riziko vzniku závažné nehody než mimo něj. Pokud k ní však dojde, mívá závažnější následky. Je tedy třeba dodržovat příslušná pravidla. A pamatovat na možnost objevení se úzkosti vyvolané jízdou v tunelu. To se může týkat až 50 procent řidičů.

Počet závažných dopravních nehod v tunelech nebývá větší než mimo ně. Výjimkou bývá úsek u vjezdu do nich, část komunikace, která je nejníže položena, a také místa, kde se snižuje počet jízdních pruhů. Svou negativní roli sehrávají pocit blízkosti stěny tunelu a velký rozdíl světelných podmínek při vjezdu a výjezdu do tunelu.

Specifická nebezpečí při průjezdu tunelem

Především při průjezdu dlouhých tunelů si musí být řidič jist, že jej vozidlo nezradí. V dostatečné vzdálenosti od ústí tunelu je tedy třeba letmo zkontrolovat důležité údaje na palubní desce – teplotu motoru, stav jeho mazání, dobíjení.

Zvláštní pozornost je nutno věnovat ukazateli stavu paliva. Vždy musíme mít jistotu, že nám vystačí na průjezd, a to s nutnou rezervou (pomalu popojíždějící kolona vozidel apod.). Vozidlo, jež uvízne v tunelu z důvodu poruchy, je pro plynulost a bezpečnost silničního provozu pohromou.

Vozidlo musí použít osvětlení, které je stanoveno pro jízdu za zhoršené viditelnosti. Světla pro denní svícení rozhodně nepostačí.

Při vjezdu do tunelu se především za denního světla ostře změní světelné podmínky. Oči potřebují přinejmenším několik sekund, aby se adaptovaly na přítmí tunelu. Během této fáze může řidič snadno přehlédnout drobnější překážky na vozovce. Potíže mívají nejčastěji starší řidiči. Samozřejmě i výjezd z tunelu do plného denního světla není bez nebezpečí. Může snadno dojít k oslnění řidiče.

Pokud je konfigurace vozovky v tunelu složitější, řidiči uvádějí, že mají větší problém odhadnout průběh zatáček. Rovněž tak často reagují na možné překážky (např. stojící či pomalu jedoucí vozidla) se zpožděním. To se týká především užších tunelů.

V řadě delších tunelů vykazuje vozovka nemalý sklon následovaný protisvahem. Především řidiči těžších vozidel se snaží mít v nejnižším bodě dostatečnou rychlost, aby využili jeho setrvačnosti při zdolávání navazujícího stoupajícího úseku. Tato místa proto patří k těm nejnebezpečnějším.

Nicméně nebezpečí – především ze strany těžších nákladních vozidel - může číhat i ve stoupání. Snadno ztrácejí rychlost a rozdíl v rychlostech oproti osobním automobilům a motocyklům se může citelně zvětšit. To je nebezpečné, neboť se narušuje kontinuita proudu vozidel. Řada zahraničních průzkumů prokazuje, že v těchto úsecích snadno dochází k závažným haváriím.

Někteří řidiči osobních vozidel se necítí dobře při jízdě za velkým nákladním automobilem. Pokud se dokonce ocitnou v sevření dvou takových vozidel, nejednou se snaží domněle rizikovou situaci řešit zbrklým předjížděním. To ovšem, především v neznámých tunelech, nemusí být bez nebezpečí.

Ostatně obecně platí, že první průjezd tunelem bývá pro řidiče tím nejnebezpečnějším. Při opakovaných jízdách si pak bývá více vědom potenciálních rizik.

Švýcarští a rakouští odborníci prokázali, že delší tunely zpravidla patří k těm bezpečnějším. Nicméně na řidiče zde číhá nebezpečí v podobě vizuálně monotónního prostředí, což nezřídka vede ke zhoršení jeho prostorové orientace a snížení koncentrace a pozornosti.

Nemálo řidičů zažívá při průjezdu tunelem pocit úzkosti

Norská studie udává, že zhruba 20 procent řidičů pociťuje při průjezdu tunelu pocit stísněnosti. Až 50 procent žen řidiček pociťuje úzkost. To zpravidla vede k tomu, že se snaží projíždět tunelem pomaleji a předjíždějí méně často než ostatní. Snadno tak může dojít k narušení kontinuity proudu vozidel, což znamená zvýšené nebezpečí vzniku kolizních situací.

Obecně určitý stupeň úzkosti může vést ke zvýšení pozornosti takového řidiče, ve větší míře naopak snadno může dojít k neočekávaným reakcím příslušného motoristy.

„Jedinci trpící klaustrofobií uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad vozidlem. Na to je třeba pamatovat, když narazíme na pomaleji jedoucího kolegu – nepovažovat jej za „potížistu“, naopak dodržovat od něho dostatečný odstup a případně jej na vhodném místě – s dostatečným odstupem – předjet. Pokud si je řidič vědom problémů, které zažívá při průjezdech tunelů, nemusí být od věci zvolit vhodnou objízdnou trasu. Ztracený čas bude bohatě vyvážen pocitem bezpečného řízení vozidla,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Jízda tunelem není o nic nebezpečnější než jízda na ostatních úsecích silnic. Je třeba si však uvědomovat specifické podmínky takové jízdy. O nich je třeba informovat i budoucí řidiče a řidiče-profesionály (viz níže).

Pravidla pro bezpečný průjezd tunelem

Přibližujeme se k tunelu

• Letmo zkontrolujeme palubní desku, zda nám neavizuje závažný technický problém či nedostatek paliva
• Zapneme potkávací světla, pokud nejsou již zapnuta
• Věnujeme zvýšenou pozornost dopravním značkám (včetně tzv. značek proměnných) a světelným signálům
• Včas si sundáme sluneční brýle / motocyklisté vysunou sluneční clonu na helmě
• Pokud máme, naladíme rádio na frekvenci uvedenou na příslušné dopravní značce

Projíždíme tunelem

• Dodržujeme stanovené rychlostní limity
• Dbáme na dostatečnou vzdálenost od vozidel jedoucích před námi
• Průběžně registrujeme umístění nouzových východů a telefonů
• Nikdy se neotáčíme do protisměru či necouváme
• V obousměrných tunelech nikdy nepřejíždíme do protisměru
• Nikdy bezdůvodně nezastavujeme; pokud musíme zastavit vozidlo, pamatujeme na možný průjezd vozidel záchranářů a policie; od vozidla před námi stojícího ponecháme dostatečný odstup; při zastavování použijeme varovných blikačů; při zastavení vozidla z důvodu dopravní zácpy je nikdy neopouštíme

Zastavení v případě poruchy vozidla či dopravní nehody

• Uvedeme v činnost varovné blikače
• Vozidlo odstavíme co nejvíce stranou, pokud možno do odstavného pruhu
• Vypneme motor
• Před opuštěním vozidla si oblékneme reflexní vestu, vozidlo opouštíme pokud možno na stranu, kde není provoz
• Oznámíme danou mimořádnou událost, a to prostřednictvím nouzového telefonu či mobilu
• Poskytneme potřebnou pomoc zraněným   
• Do příjezdu pomoci se řídíme radami dispečerů tunelu

Požár vozidla

• Zapneme varovné blikače
• Pokud je to jen trochu možné, pokusíme se vozidlem vyjet z tunelu
• V opačném případě vozidlo odstavíme co nejvíce stranou, pokud možno do odstavného pruhu
• Vypneme motor, klíčky však ponecháme v zapalování
• Neprodleně požár nahlásíme, a to prostřednictvím nouzového telefonu či mobilu
• Prostřednictvím hasicího přístroje (vlastního či přístroje umístěného v SOS výklenku) se pokusíme zdolat požár, pokud je v samém počátku; při tom nikdy neotevíráme kapotu motoru
• Poskytneme případnou pomoc zdravotně indisponovaným
• Opustíme tunel nouzovým východem
• Pamatujeme, že oheň či kouř jsou smrtelně nebezpečné; uděláme vše pro záchranu svou a případně dalších osob, naopak neztrácíme čas zachraňováním vozidla či majetku